Kucapaca
Užívat si radost a do dna vylít pití.
Zrovna do sebe, když kolem spousta lidí k žití.
Posedává a vyznává stejné hodnoty v tom kole.
Ve kterým se ty sám cítíš jak prase při válově.
Opět noc, kdy nová parta sesadla se spolu.
A po tmě, v třpytku sklíček, sedí u jednoho stolu.
Lejou jako o život a to jen zřídka colu.
Ti, co nejsou družní, mají jak se říká smůlu.
Semele se bitva o hlas, sílu, tíhu, líhy.
Starosti jsou pryč, každý zbaven je své tíhy.
Tenhle večer nezná omyl, žádné špatné zprávy.
Nepomůžou, ač jsou vesměs velké jako krávy.
V předvánočním čase, již každý touží slavit.
Všechno, co je za co chytnout. Dnes nic nejde zmařit.
Bitvy o kus žvance nejsou, ten byl, je a bude.
Především je nutno shlédnout prázdno na dně v sudě.
Radujme se, v spolcích štěstí u plnýno stolu.
Pohleďme na sobě rovných, rozkrájejme štolu.
Bude bašta, do hospůdky sešlo se nás mnoho.
Poslední dny, již jsme spolu, nehrajeme kdo z koho.