Zima z dolín

Zverejnené 11. januára 2019

U procházky lesem jenom suché listí.
Nic se nemění a je to fajn.
Lidi v údolí jsou chudí, většinou místní.
Drží se svých ukázkových lajn.

V zimě je tady ticho, na pořádku.
Změní se to, až sem přijde jaro.
Lidé se snaží přežít, narušit pokoj.
A začít novou pohádku …
… O tom, jak někdo slabý,
porazí obra.
Nebyl to princ. Jen kluk ze statku.

R:
————————————–
Všechno se tu koná. Nikdo to nechce.
Ale všichni mají na háku.
Příroda je drzá, dovoluje si.
Ukazovat prstem na válku.

Všechno se tu děje. Každý to vidí.
A buší pěstmi do stolů.
Vnější svět je mocný. Víc jak svět lidí.
Trpělivo snáší pokoru.
————————————–

V zimě je tady ticho.
Přes rok vláda lidí si buší do hrudi.
Lidé nechtějí válku. Chtějí mír.
No činy jejich občas zabloudí.

Člověk je tvor slabý. Zeslábl věkem.
Mysl jeho odchází.
Do nulového stavu. V kontrastu se světem.
Válce se vším ostatním to předchází.

Podobné témy básní:

člověkdolinapřírodaválkazimaSpoločnosť

KONTAKT na autora:   admin@blognet.sk