Móda
Lidé jsou oblečeni jak abstraktní koláže.
A každý den se někdo v novém, zvláštním stylu ukáže.
Hledím na tvoje city. S pravdou chci být kamarád.
A tvůj pohled na krásu nemusím v úvahu brát.
Lidé jsou pořád stejní i se svými hříčkami.
A všechno kolem, je srovnává spíše s hračkami.
Hledím si na tvůj projev a nespěchám z údivu.
Jak změnil ses. Tvůj projev je odrazem přílivu.
Všichni jak jeden člověk, co vytváří koláže.
Ostatní jen naslouchají, co koláž jim přikáže.
Jsme oblečeni v stylu moderního umění.
Spěcháme, když se nová barva a tvař obmění.
Všechno je přípustné. Ať žije každý jako chce.
Ať rychle pospíchá, nebo se vrhne do pasce.
Hledím ti do pocitů, ale chci být taky kamarád.
Tak promiň, prosím odpusť!
Ne vždy mám tvé chování rád.
Lidé jsou v tomhle jiný. Nechtějí být pozadu.
Po všem, co zkusili, se točí hlouběji dozadu.
Hledím ti do hlavy. Chci ti být opravdový kamarád.
Promiň! Nechci kárat. Nechtěj abych měl vše tvé rád.