Oslovení holky

Zverejnené 20. februára 2020

Úplná dáma. Nemá nic jiného, jako já.
Tohle to vystavění zvládnu, ať se svět kouká.
Doma mám jasno. A vím že zvládnu tenhle směr.
A teď to přišlo. Je to stres. Ale je fér!

Já se zháčil. Chci to ale zkoušet dál.
Tyhle strachy nejsou ty, co vyklidí můj sál.
Koukám všude. Ale stejně oči žerou směr.
Kterým ona je. Ač nechci mít jenom tenhle záměr.

Věř. Jsem jenom blázen, jenom další muž.
Jenom další z těch, co mají věčný strach.
Vždycky sedí a v hlavách rotuje výmluv prach.
Beznadějné spolu mluví, jak by bylo fér.
Kdyby už jednou na ně došlo a udali vztahu směr.

Ona jen sedí, a pozoruje. Kouká dál.
Jak se ta tlupa spolu baví. Kdo z nich bude král?
Vevnitř se sméje nad zoufalstvím, ztrátou odvahy.
Vzorce zná a čeká, jestli se někdo alespoň postaví.

Pořád ty samé vzorce opakují se v populaci.
Chceš li mít úspěch, štěstí. Vzdej se rekapitulací.
Štěstí je venku. Zatím pořád bloudí, čeká a bdí.
Máš tyhle šance. Vem je! Vstaň! A jdi!

Podobné témy básní:

holkaodvahaoslovenístrachženaVzťahy

KONTAKT na autora:   admin@blognet.sk